Za léta společného muzicírování spolu s Michaelem Janíkem
se Mirkovi nashromáždilo dost hudebních motivů i hotových melodií, které se
z různých důvodů nestaly součástí jejich společného repertoáru. M.Paleček
po nápadu natočit z nich své první, a zároveň možná i poslední vlastní
samostatné CD požádal o textařskou výpomoc své kamarády Ivo Jahelku, Míru
Kuželku, Josefa Fouska a Michaela Janíka.
Písním nechybí melodičnost, typické dvojhlasy a svérázný
písničkářský pohled na svět, který je posluchači sdělován srozumitelným
jazykem. Pozornému posluchači jistě neuniknou odkazy na Simona & Garfunkela,
Beatles, a na atmosféru ve folkové hudbě šedesátých a pozdějších let
minulého století. Jsou to písně o pocitech, s náladou a ambicemi oslovovat
trvale co nejširší spektrum posluchačů.
|
|
CD „JEŽKÁRNY“
Miroslav Paleček pomalu ale jistě dokončuje přípravy na natočení zvukového
nosiče sestaveného z písní Osvobozeného divadla autorů V+W+J v osobitém
kytarovém a interpretačním zpracování v podobě, v jaké je úspěšně
prezentuje už léta na svých vystoupeních. Při zpracování těchto písní vycházel
ze zpěvníčků Jaroslava Ježka, které vycházely v létech 1954-1956 v úpravě
pro zpěv a kytaru, a které mu laskavě zapůjčil Petr Nárožný už v r.1973,
kdy se oba setkali v divadle Semafor ve skupině Miloslava Šimka. Mirek dodneška
zpěvníčky Petrovi nevrátil, ale je na místě poznamenat, že to Petrovi příliš
nevadí a naopak tvrdí, že zpěvníčky jsou v Mirkových rukách na tom pravém místě.
Ve výběru jsou např. tituly jako Civilizace, Tmavomodrý svět, Tragédie
vodníkova, V domě straší duch, Ezop a brabenec, Klobouk ve křoví, atp.
Jako bonus by mohlo být zařazeno několik písní, které autor a interpret
napsal právě pod vlivem nakažlivé melodičnosti a bohaté harmonie Ježkových
melodií.
Do studia Štěpána Kojana STROUHA se chce vydat v prvních měsících r.2007,
o dohled a pomoc při realizaci snímku požádá opět Pavla Fořta, se kterým
spolupracoval na několika posledních projektech.
Je sice pravda, že vydání CD „JEŽKÁRNY“ se mohlo nasměrovat na r.2005,
kdy se slavilo 100 let od narození pánů J.Voskovce a J.Wericha, nebo na letošek,
kdy se stejné výročí týkalo tentokrát J.Ježka.
Ono se vlastně nic zas tak moc nestalo, protože písně V+W+J patří bezesporu
do zlatého fondu českého písničkářství, do dneška se zpívají skoro všude
a doslova a do písmene zlidověly. Zpívaly se v tisíciletí minulém, zpívají
se v tom dnešním, a dozajista se budou zpívat i v tom příštím.
|